ZA PШEJMENOVБNН MOSTU sign now

Koncem иervence 1945 bylo v иeskйm pohraniин patrnй narщstбnн nervozity. V platnosti byly tzv. Beneovy dekrety o vyhnбnн иeskэch Nмmcщ z jejich domoviny, ze Sudet. Vyhбnмnн naich nмmeckэch spoluobиanщ probнhalo ivelnм, neorganizovanм. Na poradм v Hlavnнm tбbu ministerstva nбrodnн obrany, kde йfoval agent KGB generбl Ludvнk Svoboda, se dne 28.7.1945 uvaovalo o zvэenн dennнho prщmмru vyhnanэch Nмmcщ do sovмtskйho pбsma. Na tйto poradм padla takй slova o tom, e vlбda nechce ztrбcet иas zbyteиnм a hodlб postavit velmoci pшed hotovou vмc. Byly to toti zбpadnн velmoci, kteшн zpoибtku kэvly na vyhnбnн, poslйze vak nachбzely stбle vнc dщvodщ proti vyhбnмnн obyvatelstva z jejich domovщ. A prбvм do tмchto souvislostн zapadly udбlosti v Ъstн nad Labem 31.иervence 1945.
Co se tehdy v Ъstн nad Labem odehrбlo? Ve иtvrti Krбsnй Bшezno dolo kolem 15.30 v objektu, kterэ slouil jako skladitм znaиnйho mnostvн munice a dalнho vojenskйho materiбlu, k nмkolika explozнm a nбslednм poбrщm. Podle zprбv, kterй pшedloil ministr vnitra bolevik V.Nosek vlбdм 3.srpna, byly vэbuchem a ohnмm zpщsobeny znaиnй kody. Byly i ztrбty na ivotech: vedle esti zabitэch иeskoslovenskэch vojбkщ a jednoho иeskйho civilisty, se pшipomнnб 26 mrtvэch: 14 muщ a 12 en. Vбnмji bylo zranмno 39 lidн, z toho 10 Nмmcщ, lehин poranмnн utrpмlo kolem 200 osob.
Nбslednм na tento vэbuch, propukly ve mмstм Ъstн v odpolednнch hodinбch nбsilnosti. Jejich terиem se stali Nмmci, kteшн dosud ili volnм, pohybovali se po ulicнch nebo se prбvм vraceli z prбce. K tэrбnн, bitн a stшelbм dochбzelo na vнce mнstech na mostм, kterэ paradoxnм nese jmйno po presidentovi-zloиinci E.Beneovi, na Pшedmostн, pшed nбdraнm, v ulici Jirchбшe a na vэchodnн stranм dnenнho Mнrovйho nбmмstн u poбrnн nбdre, v kterй byli Nмmci topeni. Podle zprбvy pro ministra Noska, kterб byla sestavena bezprostшednм po udбlostech, byli Nмmci v ulicнch biti, ubнjeni klacky, stшнleni, pobнjeni bodбky nebo shazovбni do Labe. Vykonavateli brutalit byli vojбci Svobodovy armбdy, pшнslunнci RG, nмkteшн rudoarmмjci a takй civilistй, podle vэpovмdi pamмtnнkщ pшevбnм nikoliv z шad ъsteckэch иeskэch starousedlнkщ. Vэjevy na nмkterэch mнstech ve mмstм byly onoho poslednнho иervencovйho dne vskutku drastickй. Na ji zmнnмnйm mostм byli napшнklad Nмmci shazovбni do Labe (svмdecky je doloen i pшнpad eny s koибrkem) a pak se po nich stшнlelo. Mezi Иechy se vak nali lidй, kteшн se snaili Nмmcщm pomoci; иasto se pшipomнnб pшedseda MNV J.Vondra. Tyto nepatrnй skupinky vak na hordu nбsilnнkщ nestaиily. Bilance obмtн byla krutб: Prameny nмmeckй provenience uvбdмjн 600-700 lidн ubitэch Иechy. Podle u zmнnмnй zprбvy pro Noska, bylo z Labe vytaeno 60 utopenэch a nмkolik ubitэch. Podle dnenнho systematiиtмjнho, seriуznнho vэzkumu se hovoшн o 100 lidskэch obмtech nбsilnostн.
Vэsledky vyetшovбnн, kterйho se zъиastnil i gen.Svoboda, vyznмly v tom smyslu, e za vechno mщou tzv. werwolfovй (vlkodlaci), jejich legendu si bolevici vymysleli, aby mмli zбminku ke krutйmu jednбnн s Nмmci, a to v celй oblasti Sudet. Na tiskovй konferenci v Ъstн dne 1.srpna Svoboda jasnм prohlбsil : Nebudeme tu trpмt pбtou kolonu a mщeme si za vzor vzнt Sovмtskэ svaz, kterэ do 48 hodin zlikvidoval dvoumiliуnovou nмmeckou povolskou republiku, kdy tam byli shozeni nмmeиtн parautistй. Dneska vнme, e lo tenkrбt o provokaci sovмtskэch bezpeиnostnнch orgбnщ. Podobnou reii nachystali bolevici nynн v Ъstн nad Labem v roce 1945.
Proto бdбme, my, skuteиnн vlastenci a nбrodovci, jim jde o mravnн jednбnн a spravedlivй posouzenн povбleиnй historie,aby most v Ъstн nad Labem byl pojmenovбn po skuteиnйm pшнteli иeskйho nбroda a Иeskoslovenska, sudetskйm Nмmci Wenzlu Jakschovi.
Kdo to byl Wenzel Jaksch?
Narodil se jako obиan Rakousko-Uherska 26.zбшн 1896 v Dlouhй Stropnici u Kaplic. V иtrnбcti letech odeel do Vнdnм, kde se vyuиil zednнkem. Byl sociбlnм vnнmavэ a dychtivэ po poznбnн. Pшedpoklбdal pшetvoшenн Rakouska na demokratickэ spolkovэ nбrodnostnн stбt. Jeho pшedpoklad se ovem koncem prvnн svмtovй vбlky zhroutil a na mнstм Rakouska vznikly nбslednickй stбty. Slovo Fehlkonstruktion pro Иeskoslovensko pouнvб i W.Jaksch. Dnes u vнme, e бdnэ nбrod иeskoslovenskэ neexistoval, i kdy s tнmto termнnem bylo operovбno v Ъstavм ИSR. Jinэm nбrodnostem, konkrйtnм k Nмmcщm ijнcнm v oblasti Sudet, se иeskoslovenskб vlбda chovala mнrnм шeиeno macesky. V roce 1919 Sudettн Nмmci vyhlбsili pшesnм tak, jak jim to zaruиoval president USA Wilson samostatnost na praskй vlбdм vyhlбenнm svйho Deutschbцhmen a zapojenн do Rakouska. Tuto snahu Sudetskэch Nмmcщ иeskoslovenskб vlбda utopila v krvi konkrйtnм v Kadani bylo v bшeznu 1919 zastшeleno 19 lidн. Koncem tohoto roku ustavila se Deutsche Sozialdemokratische Arbeitpartei (DSAP). Pшedsedou se stal Josef Seliger, po jeho smrti v roce 1920 funkci pшevzal Ludwig Czech. W.Jaksch se stal rovnм jejнm иlenem a pщsobil v Jinнch Иechбch. Strana ъspмnм odrazila pokus o jejн ovlбdnutн komunisty. V roce 1924 se stal Jaksch redaktorem ъstшednнho denнku Sozialdemokrat, a v roce 1929 a znovu v roce 1935 byl za plzeтskэ kraj zvolen poslancem do иeskoslovenskйho Nбrodnнho shromбdмnн. V zбшн 1919 sjezd DSAP v Teplicнch zastбval program budovбnн stбtu na zбkladм autonomie. V tшicбtэch letech Henleinova SdP se stala sbмrnou stranou nespokojenэch a na jejнm rщstu se podнlela nejen dosavadnн neschopnost иeskoslovenskй vlбdnoucн elity (idй, zednбшi), ale i neschopnost Nмmeckй kшesanskosociбlnн lidovй strany, rovnм tak Svazu zemмdмlcщ (BdL) dosбhnout vэraznмjнch ъspмchщ. DSAP zнskala v roce 1935 15,2\% hlasщ.
W.Jaksch v zбшн 1937 poslal presidentu Beneovi memorandum, v kterйm zdщrazтoval, e иesko-nмmeckй vyrovnбnн je vnitropolitickб nutnost. Jaksch varoval, e pokud se иeskб politika nevzdб vnitшnнch dobyvaиnэch cнlщ, bude to znamenat konec nмmeckйho aktivismu (vstшнcnosti vщиi иsl.vlбdм) a budoucnost иesko-nмmeckэch vztahщ ovlбdnou nekontrolovanй sнly.
V bшeznu 1938 pшiel anlus Rakouska. Aktivismus se rozpadl nмmeиtн lidovci ukonиili svou иinnost, BdL se spojil SdP; z nмmeckэch demokratickэch stran zbyla jen DSAP. 27.bшezna 1938 byl W.Jaksch zvolen na sjezdu pшedsedou strany. Po Mnichovu W.Jaksch emigroval do Anglie a strana pшela do ilegality.
V emigraci se snail sblнit s Beneem a vstoupit do exilovй Stбtnн rady. To mu vak Bene nedovolil a prohlбsil, e v povбleиnйm uspoшбdбnн Иeskoslovenska s Nмmci nepoинtб. Vekerй snahy a nalйhбnн na spojence, aby nedovolili tzv.odsun vyhnбnн Nмmcщ z иeskйho a moravskйho pohraniин zщstaly nezodpovмzeny, W.Jaksch zщstal osamocen.
Po vбlce se vrбtil do Spolkovй republiky Nмmecko, kde se stal prvnнm pшedsedou Seliger-Gemeide, spoleиenstvн sudetonмmeckэch sociбlnнch demokratщ, kterй pщsobн dodnes. V roce 1959 byl zvolen presidentem Sudetonмmeckйho krajanskйho sdruenн a v roce 1964 presidentem Svazu vyhnancщ. Vdycky na shromбdмnн mluvil o prбvu na domov a odиinмnн zpщsobenэch bezprбvн. Zemшel v roce 1967.
I z takto nastнnмnйho ivotopisu Wenzla Jaksche je vidмt jeho upшнmnб snaha a snaha Sudetskэch Nмmcщ нt spolu s Иechy ve spoleиnйm stбtм, ovem na zбkladм irokй autonomie. Proto povaujeme za vhodnй pojmenovat most v Ъstн nad Labem, kterэ naprosto absurdnм nese jmйno hrobaшe иeskoslovenskй samostatnosti, po tomto sudetonмmeckйm politikovi,na nмho nelze zapomenout, nebo je souибstн naich dмjin.

Sign The Petition

Sign with Facebook
OR

If you already have an account please sign in, otherwise register an account for free then sign the petition filling the fields below.
Email and the password will be your account data, you will be able to sign other petitions after logging in.

Privacy in the search engines? You can use a nickname:

Attention, the email address you supply must be valid in order to validate the signature, otherwise it will be deleted.

I confirm registration and I agree to Usage and Limitations of Services

I confirm that I have read the Privacy Policy

I agree to the Personal Data Processing

Shoutbox

Who signed this petition saw these petitions too:

Sign The Petition

Sign with Facebook
OR

If you already have an account please sign in

Comment

I confirm registration and I agree to Usage and Limitations of Services

I confirm that I have read the Privacy Policy

I agree to the Personal Data Processing

Goal
0 / 50

Latest Signatures

No one has signed this petition yet

Information

Tags

No tags

Share

Invite friends from your address book

Embed Codes

direct link

link for html

link for forum without title

link for forum with title

Widgets